3D sochy v Paláci Koruna

Rozhovor s autorem soch kyber sochařem Adamem Krhánkem.

 

Adame, proč by měli lidé na výstavu tvých soch přijít? Co zajímavého uvidí?
Tak zvídavá veřejnost snad bude mít radost ze zpestření procházky Václavským náměstím. Nejen fandové 3D tisku uvidí, jak to vypadá, když jej využije sochař. Zejména nejnovější věci (ne-kočky, matka a jeleni) jsou zpracovány tak, aby z tisku pouze pro interiér, vznikla svébytná exteriérová plastika. Znalci mé tvorby se mohou těšit na digitální grafiky, jelikož do nedávna jsem se věnoval pouze sochařství. A extra-znalci mé tvorby mají možnost spatřit mou první plně polychromovanou a barevně velice pestrou sochu ne-kočka I (do nynějška jsem sochy více méně jen patinoval)

 

 

Jsou tvá díla především pro odborníky na 3D technologie nebo je výstava zajímavá i pro běžné návštěvníky?
Vzhledem k tomu, ač se to asi nezdá, že jsem toho názoru, že umění nedělá technologie, snažím se tvořit tak, aby příběhy vyprávěly sochy a nikoli technologie. Naopak, většina mých soch vypráví o technologiích jen v lehkých náznacích. Myslím, že by má výstava mohla být zajímavým pozastavením pro umělecko-techno-skeptiky.

 

 

Která z vystavených soch je podle tebe nejzajímavější a proč?
Uf, těžká otázka. Polovina vystavených věcí je velice mladá a tudíž jsem si od nich nevytvořil potřebný odstup. Moc mě baví ne-kočky a rozhodně za rok nebudou 2 chuděrky, ale pořádná parta na samostatnou výstavu. Jedničkou ale zatím zůstává starší věc “Walk Away”. To je asi na první pohled zvenčí nesnadné pochopit. Jde vlastně o zdánlivě obyčejnou figuru v jednoduché nakročené póze, já ale do ní dal nejvíce zkušeností a energie, a ty se na soše projevují ve velice decentních náznacích.

 

 

Která socha se nejdéle vyráběla, respektive je nejdražší z hlediska ceny výroby 3D tiskem. Je možné vyčíslit její komerční cenu?
To je spousta otázek v jedné. Nejdéle vznikala socha Ema, jelikož je nejrozměrnější. Ale rozhodně není na cenu tisku zdaleka nejdražší. Vytištěna byla totiž na hobby tiskárnách MakerBot z relativně cenově dostupného materiálu PLA. Výrazně cenově technologicky náročnější je socha Touch, která vznikla na vysoce profesionálním systému Stratasys Fortus 900mc. (takových je v ČR jen pár, například v MCAE Systems nebo Škodovce). Náklady na samotný výtisk této sochy (je to v mé tvorbě extrém) jde do statisíců. Další stránkou, kterou je nutno zohlednit, je fakt, že samotný 3D tisk je pouze třetina práce, než socha vznikne. První fází je vytvoření 3D modelu (nejkomplikovaněji vznikali jeleni). Druhou fází je tisk. A nejzásadnější je fáze třetí - postprocessing. Bohužel k ní nemám český název, ale jedná se o kompletaci, lepení, tmelení, broušení, vytvrzování povrchu, polychromii nebo patinu a konzervaci. Tato fáze se kus od kusu velice různí a má na cenu díla zásadnější vliv, než 3D tisk. V každém případě se jedná o standardní výpočet ceny, jako u každé jiné profese.

 

 

Je možné zakoupit některou z vystavených soch?
Převážná většina mé tvorby je samozřejmě prodejná. V případě výstavy to platí stoprocentně.
Na jakém díle teď aktuálně pracuješ? (pozn. - prosim zmiň i návrh díla pro Palác Koruna)
Ne-kočky jsem už zmínil. Rozmodelované mám další dvě a jedna je nachystaná do tisku. Na jelenech také pracuji kontinuálně. Ve fázi příprav návrhu je větší projekt sochy pro Palác Koruna. A momentálně se všemi silami snažím dokončit kreativní hru pro virtuální realitu na Oculus Quest.

Děkujeme za rozhovor.